Lisanonská smlouva

Poučit nebo pobavit ?!

Zaslechl jsem zajímavou myšlenku, a sice že divadlo nemá jen pobavit, jak je prý obvyklé v českých luzích a hájích, ale ani jen poučit jak je typické pro francouzské divadlo a jak žádá francouzský divák. Prý je cílem zapůsobit na city, vzbudit zájem, poskytnout již zmíněné poučení i zábavu, být erotické, intelektuální, hravé no zkrátka co nejširšeji pojaté. Dotknout se diváka na mnoha místech, nikoli jen na bránici. Cílem není ani aby divák zamračeně pokyvoval hlavou a tvářil se zasmušile a přemýšlivě jako intelektuál

Infinity Lane 8A

Tak jsem zas koukal co se urodilo za nové videa na Petzlu a urodilo se. Jedna paradní 8A (francouzká kl.) tak jak má být. Petzl opět nezklamal, video je skvělé, stejně jako originální hudba.

Z vesela o neveselém

Tak Vám sleduji televizi a čtu noviny a tak nějak si uvědomuji recept na krizi očima relevantních stran a stranou s vyděračským potenciálem (dále jen již jako KSČM). První slova kritiky padnou na ODS. ODS si myslí, že nejmoudřejší je postihnout tzv. Janotovo balíčkem střední třídu a okrajově i tu nižší. Nepříjde jí nemorální snížit příjem osobám na mateřské dovolené o 24% a bohaté nepostihnout vůbec s odůvodněním, že je, myšleno ony podniky, už postihla krize a minulá vláda KSČSSD. ČSSD zase přijde správné zvýšit daně více méně všem, aby pak mohla rozdávat opět více méně všem, nikoli jen těm potřebným, ale i těm kteří parazitují na její nerozvážné štědrosti. A konečně KSČM by zas nejraději postihla jen bohaté a jako Nikolaj Šuhaj Loupežník vše rozdala, či lépe řečeno projedla. Ani jedna ze stran tak není schopná pragmatického vidění problému, žádná z nich mě nepřesvědčila, že je schopná nadhledu a opučtění od svého volebního programu. (Kdykoli jindy bych nadával, že se od svého volebního progamu odklánějí, ale kdy jindy by měli? Jindy jej tak ochotně opouštějí a zrovna v této situaci, která si to žádá, se chovají opačně, ale to je zas jiná věc, takže zpátky k dnešnímu tématu) Copak je tak složité uvědomit si, že na řešení krize by se měli podílet všichni přibližně stejným poměrem? To za předpokladu, že viník není známí. A připusťmě, že není nebo spíše je daleko a stejně z něj nic nedostanem. Takže otázka je jasná. Proč neexistuje elementární spravedlnost a tuto krizi zaplatí opět střední a nižší třída a to za situace, že navzdory ekonomické krizi nedochází ke stagnaci v počtu dolarových miliardářů.

Film

12 rozhněvaných mužů (12 Angry Men)
Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu.

Co je ale důležitější. Film ukazuje s čím se každý z nás potýká pokud ne denodeně tak při nejmenším velmi často. Tím je názorová slepota, arogance, a hluboká a neuvědomnělá netolerance. Tyto vlastnosti zosobňuje člověk, jenž hlasuje pro vinen až do samého konce (nechci víc prozrazovat) je slepí, je zaslepen přerostlým egoismem a předsudky od kterých se není schopen odprostit. Proto mějte názory, hajte je, braňte je, ale buďte při tom otevření i jiným pohledům na věc. To neznamená, že byste se měli snadno přesvědčit, nedbejte na to, že o Vás začnou prohlašovat, že jste tvrdohlavý, povětšinou se jedná o lidi, kteří si neuvědomují co jsem popisoval o pár řádků výše.
Zdar a čest

Začátek

Všechno má svůj začátek a tento blog není výjimkou. Všechno má krom začátku i svoji příčinou souvislost, chcete-li kauzalitu. A ani zde není tento blog výjimkou. A co že je tím důvodem ??? Klasik řekl: ,,Za vším hledej ženu,, čili osobám alespoň trosku obdařených rozumem je vše jasné. Takže co dodat. Vše podstatné již bylo řečeno, takže Zdar...